




Jak vlny na vodě
řeka nás nese
od pramene života
až do jeho konce
Místy jen poklidně
líně se táhne
peřeji nejistě
až co kdo zvládne
Bublá si vzpurně když přijde vodopád
když cítí v sobě velký kámen co jí až na samé dno pad
uloží ho dole a pak proudí zase o kus cesty dál
teče si světlem a teče si tmou
v létě ji vánek pohladí a ledy skryjí před zimou
tajemství s ní pluje tiš nám ho se šploucháním vypráví
A potom tichounce
s jinou se spojí
jakoby za ruce
do moře vplují
Bublá si vzpurně...
Jak vlny na vodě
řeky nás nesou
nenechej v samotě
tu svoji vyschnout
Jakub Janda 2008 XHTML 1.1 CSS 2.0