O holce Vožundě

Alternative content

Říkali té holce Vožunda
červené měla líce
každý kluk k ní pohled zabrouzdal
tajemná krasavice
jenom jedna malá vada
které nikdo nevšímal si
po večerech pila ráda
pak ji domu vozil taxi opilou

Pod závojem alkoholu
rozdávala všude úsměv
ze skromnosti měla školu
ve slovníku neměla hněv
nenápadné přetvářky
co pravdu v sobě lehce halí
zakryly jí její vrásky
srdce smutné které bolí samotou

Život se s ní nebál pohrát
on výčitky nemá v sázce
pravou chvíli nechá dozrát
nedal šanci jen tak lásce
až jeden den v černé noci
vykročila v svit měsíce
nebyla však ve své moci
tak ji našel na záchytce spoutanou

Člověk občas nechá běhat
to co by měl držet v poutech
těžko ví co by měl dělat
když má kapky vína na rtech
tak se ráno probrala
a věděla kudy dál musí
k domovu se vydala
tou novou cestou a šla chůzí houpavou

Zbavil se rychle okovů
má klidné usínání
dal jí šanci začít od znovu
v radostném milování
zmizela ta přetvářka
co po nocích nás nutívá pít
teď už žádná překážka
a pomalu se učí jak být dospělou

Jakub Janda 2008    XHTML 1.1   CSS 2.0