Tady jsou básně a básničky, zatím většina staršího data z hodin biologie na gymnáziu. Beru to jako pěknou vzpomínku na středoškolská léta a co jsme tenkrát psával. Je fajn si u některých zavzpomínat, proč jsem je vlastně napsal a co se mi tenkrát honilo hlavou. Časem sem přidám i nějaké nové...

Život je jako písnička
někdy smutná, někdy veselá, tolik příběhů se v ní odehrá.
Zkus pro tu svou skladbu najít melodii veselou a hravou
ať všechny přeřeky a nářky ji minou.

Řeka

Jak vlny na vodě
řeka nás nese,
od pramene života
až do jeho konce.

Místy jen poklidně
líně se táhne
peřeji nejistě
až co kdo zvládne.

A potom tichounce
s jinou se spojí
jakoby za ruce
do moře plují

Jak vlny na vodě
řeky nás nesou
nenechej v samotě
tu svoji vyschnout.

Pravda

Chodíme po světě v masce své němé
všichni si navzájem do očí lžeme.

Pravdu se snažíme za všechno skrýt
odsuzujíc se ve strachu pokrytce žít.

Ve strachu, že by snad moh někdo z nás
pod tíhou té pravdy zlámat si vaz.

A tak varujíc se těchto bolavých obětí
ze světa jednou se navěky vytratí.

Zbyde jen jedna pravda pramalá
lež nad pravdou navěky vyhrála...

Město

Jak je krásně v tomto městě
kde se všichni radují
ptáčkové si na balkóně
v jasném slunci zpívají.

Lidé chodí ulicemi
netrápí je shon a chvat
děti v parku s maminkami
v čistém písku staví hrad.

Po chodníku upraveném
jde z vesela dědeček
s taškou plnou, s nákupem
pomůže mu chlapeček.

V noci vidím šťastné páry
v uličkách se toulají
nač se báti, nač ty zmary
policie všude bdí.

Jak krásně se tady žije
někdy si tak povzdechnu
čistý, svěží vítr věje
z hluboka se nadechnu.

Sen

Zdál se mi sen
v tom snu znamení
malé mlhavé symboly
já člověk bez jména
křehké lidské stvoření
cesty života mu neznámy.

Symboly nejasné
co v hlavě zazněly
marně si snažím vyložit
kéž bych jen věděl
kudy by kráčely
jak nemám na cestě zabloudit.

Jak si jen ze sítě
spletitých cestiček
vybrat jednu tu pravou
a po ní kráčet
pár hezkých chviliček
jinak ať už je za mnou.

Zas se mi zdál
dnes v noci sen
pln strašlivých znamení
z života útržky
valí se ven
nic veselého k uzření.

Pavouček pro štěstí

Maličký pavouček spřádajíc sítě
z neznáma náhle se spustil
já ve své samotě topíc se v neštěstí
láhev rumu do kapky vypil.

Maličký pavoučku prý přinášíš štěstí
tomu chce se mi smát
kolik jsem nechal vás ve vašem žití
však s životem musím se prát.

Kéž aspoň ty se mnou zde sám
radosti kousek's mi dal
nad hlavou mou zlé hejno vran
ode mě pryč odehnal.

Maličký pavouček na ruku lezl mi
možná by štěstí mi přál
zafoukal vítr a svými záchvěvy
mou radost z dlaně mi vzal.

Snění

Na nebi hvězdy měsíc ozářil Ti tvář
s malinkou nadějí si leháš na polštář
doufáš že zase rychle upadneš v sen
který by mohl zlepšit tvůj všední den.

Do světa snů kde život jde mnohem líp
kde platí slova a kde platí náš slib
tady v tom světě můžeš vším čím chceš být
a třeba s krásným princem za ruku jít.

Zůstat tak na věky snít
na věky ve snu si žít
ty musíš ráno však vstát
a dál si s životem hrát.

Tak každý večer spěcháš do peřiny
úkoly máš všechny sotva vyřešeny
nikdo je za tebe však nevyřeší
nebo je snad někdo kdo tvůj život zlepší?

Ty ale zůstáváš snít
radši chceš ve snu si žít
a ráno nemůžeš vstát
kdo Tě má tady z nás rád?

Za ruku vedeš se s ním varhany zní
už máš jen hodinu než budík zazvoní...

Deštivé představy

Když na okenní tabuli kapky padají
mé nejtajnější představy si se mnou hrávají.
Šeptají mi potichu co všechno dělat mám
když v takovémto počasí jsem s tebou jenom sám.

Jedna kapka za každou mou představu
co mi v noci nedá v klidu spát
prý na co z toho dělat smutnou baladu
a nemám důvot proč se tolik bát.

Když na okenní tabuli kapky padají
chtěl bych se s tebou milovat někde potají...

Jakub Janda 2008    XHTML 1.1   CSS 2.0